|
|
Vliv kyselé a dusíkové zátěže na dostupnost dusičnanů v lesních půdách
KOTOUNOVÁ, Adéla
Česká republika čelila historicky vysokým dávkám depozic síry (S) a dusíku (N). Depozice změnily půdní chemismus, a tím i koloběh N v půdě. Není ovšem jisté, které ze změn jsou důsledkem acidifikace půd, a které v důsledku vlivu N jako živiny. Cílem této práce bylo stanovit dostupnost dusičnanů v půdách bukového a smrkového lesa a určit, jak se mění v důsledku dusíkové a kyselé zátěže (aplikace kyseliny sírové a dusičnanu amonného; šestiletý terénní experiment Krušné hory). Byly vyhodnoceny další parametry ovlivňující dostupnost dusičnanů: rychlost čisté mineralizace a nitrifikace, dostupnost amonných iontů a velikost mikrobiální biomasy. Okyselení snížilo nitrifikaci v půdách smrkového lesa, zatímco N zvýšil mikrobiální biomasu v půdách bukového lesa.
|
|
|
Selected factors affecting species and genetic diversity of oribatid mites (Acari: Oribatida) in Central Europe
GALICOVÁ, Petra
V první části disertační práce jsme se zabývali vlivem přirozené disturbance a následně aplikovaného managementu (přirozená regenerace vs. asanační těžba) na společenstva pancířníků ve smrkovém lese v Národním parku Šumava. Z našich výsledků je patrné, že změny způsobené těžbou poškozených stromů po přírodní disturbanci jsou patrné i po více než 15ti letech, alespoň ve společenstvech pancířníků. Ve druhé části jsou představeny výsledky fylogeografické studie dvou příbuzných druhů pancířníků. Kromě toho, že byly zdokumentovány zcela rozdílné fylogeografické vzory v populacích těchto druhů napříč střední Evropou, byl také objeven jeden nový druh. Jeho morfologický popis a fylogenetické zařazení v rámci rodu je prezentováno ve třetí části práce.
|
|
|
Modelování intercepce sněhu ve smrkovém lese v povodí Ptačího potoka na Šumavě
Míka, Dominik ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Intercepce sněhu je jedním z nejdůležitějších procesů při posuzování hydrologické bilance daného území. Měření sněhové intercepce je velmi složitou činností, a proto se nejčastěji používají modely, které využívají parametry struktury vegetace a měřených meteorologických prvků pro výpočet intercepce sněhu. V povodí Ptačího potoka na Šumavě proběhlo během zimní sezóny 2020/21 několik terénních měření se zachycením hemisférických snímků smrkové vegetace pro získání hodnot parametrů struktury vegetace, které jsou pro výpočet modelové rovnice intercepce sněhu zásadní. Na základě výsledných hodnot parametrů struktury vegetace, které měly průměrnou hodnotu LAI = 2,34 a hodnotu uzavřenosti vegetace 86,16 %, proběhla simulace výpočtu průběhu kumulativní křivky intercepce sněhu pomocí modelu intercepce sněhu v povodí Ptačího potoka pro sezónu 2020/21. Po porovnání s dalšími dvěma jednoduššími modely byla hlavní rovnice aplikována na čtyři zimní sezóny v letech 2017-2021. Výsledný podíl sněhové intercepce na sezónním úhrnu pevných srážek se pohyboval v rozmezí hodnot 36,85 % až 45,81 %, kdy poslední zimní sezóna byla výrazně nad průměrem hodnot podílu ze všech sezón. Při analýze závislosti efektivity intercepce sněhu na jednotlivých denních úhrnech sněhových srážek se prokázala korelace u všech zimních sezón...
|
|
|
Představení biotopu podmáčených smrčin jako součásti lesních ekosystémů Šumavy - podklady pro environmentální výchovu
HRIČOVSKÁ, Veronika
Šumava, jedno z nejstarších pohoří v Čechách, je fenoménem téměř nedotčené přírody a územím skýtajícím mnoho přírodních zajímavostí a skvostů. Těmi nejvýznamnějšími jsou rozsáhlé lesy a mokřady. Při spojení těchto dvou ekosystémů, získáváme opomíjený biotop, kterým jsou podmáčené a rašelinné smrčiny. Práce je zaměřena na představení tohoto přehlíženého biotopu v oblasti Národního parku Šumava s poukázáním na jeho význam v oblasti zvyšování biodiverzity v krajině a retenční schopnosti tohoto biotopu. Do práce byly zapracovány všechny faktory ovlivňující šumavskou krajinu a tedy i její biotopy jako je klima, nadmořská výška, geologický vývoj a lidská činnost. Výukový program je zpracován s ohledem na zásady plynulého učení. Současně byla vytvořena informační brožura pro širokou veřejnost. Tyto materiály budou použitelné pro střediska environmentální výchovy Správy NP Šumava a další ekologické organizace v regionu.
|
|
|
Návrh výukového programu o problematice šumavských smrčin
BLAŽKOVÁ, Miluše
Bakalářská práce je zaměřena na návrh výukového programu o problematice šumavských smrčin. Kvůli zvýšení použitelnosti je program proveditelný nejen v šumavské smrčině, ale i v běžném smrkovém hospodářském lese. Program je určený zejména pro žáky základních škol. Součástí práce je podrobný popis úkolů a aktivit, vyhotovení pracovních listů s poznámkami a návrhy pro lektory. Aktivity jsou koncipovány nejčastěji tak, aby u dětí proběhl přímý kontakt s přírodou. Jsou zde přítomny prvky badatelsky orientovaného vyučování, dále je použitá didaktická hra a skupinová výuka. Část výukového programu byla ověřena v praxi a na základě toho proběhla korekce.
|
|
| |
|
|
Czech Terra - adaptace uhlíkových deponií v krajině v kontextu globální změny
IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů‚ s.r.o., Strašice ; Černý, Martin
Zpráva popisuje statistickou inventarizaci krajiny, která vznikla s cílem poskytovat informace o stavu a vývoji tereristických ekosystémů a využití území jako základu pro strategické rozhodování a plánování udržitelného využívání krajiny na celorepublikové úrovni. Tento systém je také základem pro kontinuální získávání informací a mezinárodní reporting. Inventarizace kombinuje analýzu leteckých snímků a venkovních šetření, která jsou doplněna laboratorní analýzou. Stav a změny jsou sledovány v trvalé síti ploch na základě kvantifikovatelných údajů. Jsou uvedena pravidla pro poskytování dat.
|
|
|
Czech Terra - adaptace uhlíkových deponií v krajině v kontextu globální změny
IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů‚ s.r.o., Strašice ; Černý, Martin ; Cudlín, Pavel ; Urban, Otmar
PS 1 Adaptační strategie ekosytémů ČR k probíhající GZ - identifikace změn reakcí fotosyntetické bio-transformace uhlíku autotrofní a heterotrofní respirace ekosystémů a procesů spojených s metabolismem uhlíku v důsledku navýšení koncentrace CO2 v atmosféře, kvantifikace ukládání atmosférického uhlíku v ekosystémech, identifikace potenciálních rizik způsobených pěstováním smrkových monokultur. PS 2 Zhodnocení dopadů změn ve využívání krajiny na stav biologické rozmanitosti ČR - hodnocení přírodní rozmanitosti na základě mapování systémů CORINE Land Cover (1990 a 2000) a Natura 2000, zjišťování vlivu krajiny na hodnotu biotopů hodnocených metodou BVM a CLC v kombinaci s vyhodnocením funkčních struktur krajiny (ÚSES). PS 3 Adaptace uhlíkových deponií v krajině v kontextu globální změny - rozvoj dynamické observační sítě poskytující informace o stavu, vývoji ekosystémů a využití krajiny.
|
|
| |
|
|
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiverzity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. Popis odběru půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích a zemních pastích na srovnávaných plochách. Třídění a určování půdní fauny a epigeonu, chemické rozbory půd, zhotovování půdních výbrusů, vytváření databáze snímků společenstev půdní fauny a epigeonu.
|
host ::
RSS.